Jdi na obsah Jdi na menu
 


Občasník 2.

1. 12. 2009

Račínský občasník

2. číslo, září - 2009

 

Milí čtenáři,

léto se s námi pomalu, ale jistě rozloučilo a nastalo opět období, které je pro některé smutné, pro jiné pestré. Je to podzimní čas, kdy se dny  začínají zkracovat, noci naopak prodlužovat. I přesto, že jde o dobu, která napomáhá k negativním myšlemkám, pocitům beznaděje, unavenosti, je třeba hledat v ní také to pěkné. Děti, vnoučata  jistě potěší, když si s nimi půjdete pustit draka, zajdete na procházku za poznáváním podzimní přírody. Když si vytvoříte či vyzdobíde své obydlí rozmanitou výzdobou, která se nachází nyní na každém kroku, např. vydlabanou dýní, sušenými květinami, nebo jen lesními plody a různě barevným listím. Postačí jen trochu hlíny do květináče, do kterého umístíte větvičky z jehličnanů. Není nic jednoduššího než se radovat se svými blízkými a mít radost z toho, co jste sami vytvořili. Být šťastni z toho, že jste dny naplnili tím nejlepším v životě – láskou k bližnímu svému a vědomím, že tento čas nebyl promarněn .

 Přejeme Vám příjemně prožitý podzimní čas a pěkné čtení Petra Kubíčková Balcarová a spol. bez r. o. .

 

 

Něco o Račíně část 2.

 

   A právě jedním z takových míst mohl být dnešní Račín. Místo vyhlášené drsnými životními podmínkami. Lokalita, kterou by si jistě pro své rejdy vybral Robin Hood se svou družinou, jakýsi tajemný hvozd Sherwood. Daleko od tehdy známých a používaných cest a stezek, mimo toků větších potoků a říček, místo, odkud je také vidět daleko do krajiny.

   Jde však jen o odhad, jisté je to, že nejstarší a nejznámější pověst, a zároveň asi i nejstarší hmotná památka v katastru Račína je z tohoto období. Nůžky, žehlička a klubko nití vytesané do skalního vrcholu Peperek nad Velkou Losenicí. Dle tradice je tam vysekal ukrývající se krejčík za třicetileté války. Památka je to natolik známá a proslavená, že se dostala dokonce i do znaku sdružení obcí ležících pod touto dominantou, ale málo platné: Peperek patří skutečně Račínu.

 

   První písemná zmínka o Račínu se všeobecně uvádí k roku 1654, to je fakt.

Tehdy byly v Čechách vydány již zmíněné Berní ruly = soupisy sloužící pro výběr daní. Naši obec najdeme pod tehdejším Čáslavským krajem, panství Polná (do roku 1850).

   První známá jména osadníků s poznámkou: „ Tito jsou chudobní lidé, půda hrubě špatná a neúrodná“.

chalupníci -  Šimon Dostalej, Štěpán Doležal, Tomáš Mergle, Valentin Dohnálek, Havel Sekvec

zahradník – Jiřík Sobotka  

zahradník pohořalý (1653) – Řehoř Kuredl

„zahrady pustý“ s poznámkou „dokonce pustý, role ladem leží“ – Linhartovská, Newpauerovská, Patkovská, Musilovská, Červinkova

 

   Odkud název obce? Možná i v názvu je skrytá symbolika vzniku obce – rak jako tvor dovedně se ukrývající. Zřejmě vznikl podle velikého počtu raků, kteří se v nedalekém Mlýnském (Losenickém) potoce lovili (viznPamětní kniha, založena roku 1931).

 

   Pamětní kniha z roku 1931 byla založena tehdejším řídícím učitelem Vojtěchem Pavlíčkem. Obsahuje 400 očíslovaných stránek, titulní list nese razítko s nápisem Obecní úřad v Račíně u Přibyslavě a podpisy: Dvořák František, starosta a Sýkora Tomáš, náměstek starosty.

   Zapisovaly do ní různí kronikáři až do sloučení s obcí Polnička v roce 1964, ale nejznámější a zároveň nejemotivnější jsou zápisy právě prvního kronikáře pana V. Pavlíčka. Je pravdou, že právě ony emoce k životu prostě neodmyslitelně patří. Je proto třeba mít na zřeteli subjektivnost jeho postřehů. A i na tak malé osadě, jakou byl a je Račín, je více směrů, názorů, takže ne všem se zapsané muselo nutně líbit. Snad i z tohoto důvodu je v kronice poznámka:

   O prázdninách roku 1934 byla vyložena kronika tato na Obecním úřadě k veřejnému nahlédnutí. Ve schůzi obecního zastupitelstva bylo též jednáno o faktech v zápise uvedených a bylo shledáno, že některá tvrzení, v kronice uvedená jsou nesprávná. O tom je zápis protokolu schůzí obecního zastupitelstva ze dne 18. července 1934.

   Členové letopisecké komise: Jan Zach, Tomáš Sýkora, František Dvořák.

   Zmíněný protokol se již dohledat nepodařilo, nevíme tedy k čemu tehdy byly výhrady. Členové komise v kronice rozhodně chváleni nebyli, takže snad proto. Ke cti tehdejším „mocným“ budiž připsáno, že se nic ani nepřelepovalo, ani nepřepisovalo.

   Další známá historie je až z období po událostech revolučního roku 1948..............pokračování v dalším vydání

 

(zdroj - Písání vybrané ze vzpomínek, kronik a knih pamětních na obec Račín, vydané Obecním úřadem v Račíně, 25. června 2005, neoficiální pamětní kniha u Kubíčků)

 

Zajímavost

 

  • Michal Olšiak, který zhotovil sochu raka u rybníka Jordán v naší malebné obci Račín, vytvořil další pozoruhodné dílo až v Tršici na Olomoucku. Z návrší na náměstí shlíží obří žába. Jelikož se jedná o symbol ve znaku obce Tršice, rozhodla se starostka paní Leona Stejskalová pro její realizaci.

V současné době Míša tvoří u Pilské nádrže u Žďáru nad Sázavou, kde by měl být zhotoven symbolický hraniční kámen Čechy-Morava i s jeho typickými znaky- lvem a orlicí.

 

Události ve zkratce .

 

srpen 2009

 

  • Začátkem tohoto měsíce byly místními dobrovolnými hasiči posečeny obecní pozemky            ( L. Uhlíř, J. Mašek, L. Zich, J. Kubíček, J. Zach, J. Halouska), včetně pozemku CHKO na Příhoně. S úklidem obce pomohli opět někteří místní obyvatelé.
  • O srpnových nedělích hráli místní hoši na hřišti nad Pijáčkem nohejbal, vždy se bylo na co dívat, tato hra přináší množství komických situací, je to báječné odreagování nejen pro hráče, ale i pro ty, kteří je přijdou povzbudit.
  • A jelikož se míčové hry odehrávají na hřišti určeném pro děti, bývají neodmyslitelnou součástí zápasu, jejich rozverné pobíhání doprovázené křikem dává jasně najevo jejich radost. Pozor však platí pro rodiče, neboť jsou některé prolézačky v havarijním stavu, hrozí tak nebezpečí úrazu.
  • Dne 15. 08. 2009 proběhl již III. ročník amatérských posádek dračích lodí na Velkém Dářku. Oproti loňsku se počet přihlášených posádek zdvojnásobil. Doprovodný program byl připraven pro všechny věkové kategorie. K vidění byla představení pro děti, ukázka střelných zbraní, taneční vystoupení, umění šermířské, ohňostroj a mnohé další.

Raci z Račína se umístili na pěkném 17. místě.

 

 

září 2009

 

  • V sobotu 05. 09. 2009 se uskutečnil v Račíně pod širým nebem, již šestým rokem slavný Račínský nohejbal, kterého se zúčastnilo 7 týmů. Šlo o zdejší, chataře i přespolní a bylo se opět na co dívat. Nadšení, úsměv, potlesk rozhodně nechyběly. Navzdory silnému větru se hráči obratně snažili dostat míč přes síť k protihráčům a naopak, celému klání přihlíželo množství fanoušků, kteří povzbuzovali své favority. První místo obhájilo z loňska mužstvo Old boys, na druhém skončili letos nováčci ze Žďáru n. S. Forďáci a medailovou třetí pozici získlaly Kubíčci, letos pod přezdívkou Plovoucí. Dění nad sítí pečlivě kontroloval rozhodčí Zdenek Pfaur, který přes onu nepřízeň počasí vydržel až do konce. K občerstvení se podával vynikající gulášek, domácí buchta, k doplnění tekutin pak sloužilo pivečko, čajík, svařené vínko či k povzbuzení káva. Byl to jako již každým rokem příjemně prožitý den, plný sportovních zážitků. Pořadateli M. Blumovi patří náležité poděkování za organizaci a ženám za kuchařské umění a obsluhu. Třeničkou na dortu byla pak večerní zábava v Račínské hospůdce za doprovodu živé hudby.
  • Míra Halouska a Jára Kubíček vyrazili dne 25. 09. 2009 z Račína pěšky směrem na + - 86 km vzdálený bod v Brně. Jelikož šli na noc, cesta rychle ubíhala, nejtěžších a nejnáročnějších bylo posledních pár kilometrů do cíle, kdy svítilo slunce a únava s vyčerpáním byla nepřítelem číslo jedna. Celou trasu však statečně zvládli za necelých 21 hodin. Za tento obdivuhodný výkon jim právem náleží veliká gratulace a nechť si výhry (selete, sudu piva, několika litrů kořalky) skvěle užijí. Poděkování patří rovněž Honzovi Zachovi a Kubovi Mokříšovi, kteří se starali o oba sportovce téměř po celou dobu cesty.
  • V pondělí 28. 09. 2009 po 13. hodině se u rybníka Jordán konaly Dětské rybářské závody. Celé tři hodiny měli malí závodníci do 15ti let možnost vylovit nějakou tu rybku z Jordánu. Nakonec úspěšní byly pouze dva, a to Michal Fedra a Leontýnka Čižinská. Nikdo ze zúčatněných závodníků však neodešel s prázdnou, ceny byly formou losování určeny každému, kdo vydržel do konce. Poděkování patří trpělivým dětem, rodičům, sponzorům a organizátorům.
  • Obec má nového místostarostu. Po odchodu pana Ivana Mokříše a paní Jany Mokříšové se jím stal Leoš Zich a počet zastupitelů se tak snížil na 5 členů.

 

A na co se těšit dále....?

 

  • V sobotu 3. října dojde místními rybáři k výlovu rybníka Jordán, v místní hospůdce by měla hrát živá hudba.
  • Oficiální oslava s předáním výhry za úspěšný pochod do Brna.
  • Na možný přírůstek obyvatel.
  • A v zimních měsících, však ono to uteče a bude za dveřmi Barborka, poté Mikuláš, Anděl a čerti. Děti, naučte se básničky a hlavně nezlobte.

 

 

Podzimní inspirace do kuchyně


 

ŠVESTKOVÉ NEBE V HUBĚ                                                                                           

Těsto:                                                                                                                                 

500 g polohrubé mouky, 230 g cukru, 250 g másla, 150 g cukru, 3 žloutky

Na těsto:

jablíčka, švestky

Nakonec:

ze 3 bílků ušlehat sníh 

Přísady na těsto smícháme, vyválíme plát a dáme na plech. Poklademe ovocem a péct. Když začne těsto růžovět vyndáme z trouby ven a na částečně vychladlý koláč dáme sníh. Dopečeme sníh, který musí jemně zhnědnout. Se sněhem si lze různě pohrát, buď natřít jako mraky a nebo různě zdobit např. do mřížek, či jiných tvarů.

 

PLNĚNÁ PANENKA ŠVESTKAMI ZABALENÁ VE SLANINĚ

Panenská svíčková, Sušené švestky, Anglická slanina, Slivovice, Červené víno, Zvěřinové koření, Sůl, Motouz na svázání

Do panenky si uděláme kapsu, vložíme překrájené švestky namočené ve slivovici. Osolíme a okořeníme zvěřinovým kořením a dáme marinovat do vína. Necháme alespoň den odležet pak panenku zabalíme do angl.slaniny a zavážeme motouzem jako roládu a smažíme pomalu na pánvičce pod pokličkou a obracíme hotovou panenku zbavíme motouzu(provázku)a krájíme na 2 cm silné plátky a můžeme doplnit švestkovou omáčkou a ta se dělá z sušených švestek,červeného vína,brusinek,šlehačky,skořice,švestková povidla,a necháme zredukovat a lijeme přes maso a okolo masa podáváme s přílohou.

 

BRAMBORY ZAPEČENÉ S MLETÝM MASEM A LEČEM

 

Arónie jsou svými plody podobné jeřábům, a u nás se pěstují tři druhy. Aronia melanocarpa (temnoplodec černý), Aronia arbutifolia (temnoplodec planikolistý) a Aronia prunifolia (temnoplodec třešňolistý). Z hlediska využití plodů je asi nejlepší A. melanocarpa.

Použití:
Arónie je nejen okrasná, ale též pro člověka a jiné živočichy velmi prospěšná. Má jedlé černé plody, sice s nižším obsahem vitamínu C (10 - 60 mg na 100 g), ale s velkým množstvím dalších fyziologicky cenných látek. Obsahuje bioflavonoidy včetně vitamínu P, vitamíny PP, B2, B9, karoteny, pektinové látky, rutin (dříve označovaný jako vitamín P), třísloviny. Sorbitu obsahují až 3,5% - je náhražkou cukru pro nemocné cukrovkou. Mají značný obsah železa a mikroelementů - jako např.: bór, fluór, mangan, měď, kobalt, molybden a další. Plody bez semen obsahují až 400 mikrogramů jódu na 100 g. Jde o prvek žádoucí zejména pro těhotné a kojící ženy a děti. U dětí má jód důležitou roli při rozvoji mozku a inteligence, při prevenci zubního kazu, a s dalšími obsahovými látkami arónie i na posílení imunitního sytému. U dospělých i dětí je jód důležitý pro činnost štítné žlázy, hormonální rovnováhu a ochranu před radioaktivním jódem (vysokým obsahem jódu je toto ovoce blízké plodům kivi). Bioflavonoidy podporují působení vitamínu C a působí s ním často synergicky. Plody arónie je vhodné doplnit vitamínem C v tabletách nebo ovocem s vyšším množstvím vitamínu C zejména při zpevňování kapilár, léčbě hypertenze, aterosklerózy, nachlazení a zápalu plic. Konzumace ovoce s vyšším obsahem bioflavonoidů je velmi vhodná při vysokém krevním tlaku, stresu, chronických bolestech, zánětech (včetně zápalu plic) a skleróze. Rutin obsažený v plodech se používá k výrobě léčiv.

Plody mají až 60% šťávy. Tato šťáva se dá s úspěchem také použít na přibarvování světlých vín, různých nápojů, šťáv ap. a na výrobu biologicky aktivního potravinářského barviva. Z plodů jsou výborné kompoty, zavařenina, džem, vína, šťávy, plody se dají také sušit a nepodléhají snadno plísni, kvasinkám ani bakteriální hnilobě.

Přírodní šťáva a plody arónie se doporučují jako léčebný prostředek při arteroskleróze, vysokém krevním tlaku a anacidních gastritidách. Je ověřeno, že šťáva snižuje hladinu cholesterolu v krvi nemocných aterosklerózou. Zvyšuje se rychlost proudění krve, což je vhodné při léčení hypertenze. Veškeré výrobky z arónie projevují aktivitu při zpevňování kapilár. Zjistilo se, že působením plodů a šťávy jeřábu černoplodého se vyrovnávají procesy vzruchu a útlumu v mozku a snižuje se emocionální nerovnováha. Šťáva z jeřabin má podle výzkumu izraelských vědců z ovocných šťáv nejvyšší vliv na imunitní systém a stejný účinek můžeme očekávat také u arónie. Dělají chybu ti, kteří tyto stromy považují jen za okrasné.
V dnešní době syntetických sirupů a nápojů je šťáva z arónie vítanou změnou pro přípravu nápojů. Prodávané džusy se zvýšeným podílem arónie nebo černého rybízu po zředění se stolní nebo pramenitou vodou vodou (1:1) představují nápoj, který lze doporučit dětem i dospělým, kteří se bez přislazovaných nápojů dosud nedokáží obejít. Ale výrobci sirupů již částečně procitají - lze vidět sirupy přibarvované biologicky aktivním barvivem s výtažkem z černého bezu.

Sklizeň:
Plody vydrží dlouho na stromě zralé, aniž by se kazily, takže je můžeme sklízet postupně a konzumovat je vždy čerstvé. Někdy nás ale se sklizní posledních plodů mohou předběhnout ptáci, proto lze na toto období překrýt keř síťovinou (ačkoliv rozdělit se o úrodu s opeřenci je celkem fér). Z jednoho keře můžeme obrat až 10 kg plodů, které lze ve vhodných podmínkách uskladňovat až 2 měsíce, aniž by utrpěly na jakosti. Produkty z arónie nejsou tak často (jako např. produkty z jahod či jablek) zatíženy plísňovými toxiny.

Pěstování:

Arónie se pěstuje většinou jako keř, bývá vysoká asi 2 m a široká 1,5 m, nebo roubovaná na jeřáb ptačí, na kterém vytváří menší koruny (do ekozahrad ji rozhodně sázíme keřovitou pravokořennou). U nás se pěstuje odrůda Nero. Aronie začíná plodit brzy a hodně. Poměr velikosti stromku a hmotnosti úrody je někdy až zarážející. Škůdci ani chorobami netrpí, je samosprašná. Pro svou nenáročnost pěstování a ošetřování a pravidelnou úrodu představuje také ekonomický efekt i pro zahrádkáře s menším pozemkem. Dosahuje pěkných výnosů i ve špatné půdě a v nepříznivých klimatických podmínkách. Plody uzrávají v první polovině září. Po uzrání je potřeba úrodu brzy sklidit, protože plody záhy opadávají, nebo je ozobávají ptáci. To co potřebujete pro vlastní spotřebu lze před ptactvem chránit sítěmi, zbytek jim nechte, tyto plody jsou pro ně cennou potravou.
Má ráda dostatek slunce, proto vybíráme slunné stanoviště. Zbytečně ji nezastřihujeme, nejvíce totiž plodí na konci větví a sama udržuje pěkný tvar a optimální velikost. Používá se i do volně rostoucích živých plotů a mezí.

Množení:
Keříčkové sazenice můžeme získat řízkováním, odnožemi (kořenovými odkopky), hřížením, dělením keřů a také ze semen, protože potomstvo si celkem dobře podržuje vlastnosti matečné rostliny. Je však třeba sledovat semenáčky a při případných negativních vlastnostech (nízká plodnost, náchylnost na mráz, drobné plody apod.) nekvalitní jedince po vzoru přírody odstraňovat.

Jaroslav Svoboda
www.ekozahrady.com

+ Encyklopedie rostlin:
Aronia melanocarpa - temnoplodec černoplodý

 

Gratulace, výročí, oslavy

 

Všem oslavencům přejeme hlavně a hlavně zdraví, mnoho sil , štěstí od kominíčka, plnou náruč lásky nejen od nejbližších, ale také od ostatních místních usedlíků a lidí, kteří přejí opravdu od srdce jen to nejlepší, pozitivní, nejhezčí

do dalších let.

 

  • v měsíci říjnu oslaví paní Věra Slámová krásných 85 let

 

Něco pro zasmání...

 

"Hele, Franto, co ty vlastně děláš?"
"Ale, mám zodpovědnou práci, mám pod sebou 500 lidí a šíleně se nadřu."
"A to děláš někde ředitele ve fabrice?"
"Ne... sekám trávu na hřbitově."

Plave si takhle kapr v medu a říká: „Tak to je hustý.”

Na Můstku čeká několik hodin policajt, netrpělivě přechází, stále se rozhlíží, je viditelně čím dál nervóznější. Z obchodu vyjde prodavačka a ptá se ho, proč tam pořád tak bezcílně pochoduje.
„Ále, čekám na zubaře, včera mi řekl, ať mu dnes v deset přinesu zlato na můstek, je půl druhé a zubař nikde.”

Vrchní volá na hosta: „Pepo, zapomněl jsi zaplatit!”
„Vždyť jsem taky pil proto, abych zapomněl!”

Heslo měsíce: „ Obyčejný člověk by měl pít vodu, jíst chléb, dodržovat zákony, zato funkcionář může činnit naopak.“

Častěji je na motorce, nežli na mě. (V. Pokorná)

 

Pranostiky, citáty...

 

Prší-li hodně v září, vesele se sedlák tváří.

 

Když ještě v listopadu hřmívá, úrodný rok nato bývá.

 

Jan Werich: „Humor je boj s lidskou hloupostí. V tomto boji nemůžeme nikdy vyhrát, ale nikdy v něm nesmíme ustat. Ovšem pozor na zmýlenou: ten, koho považujeme za blbce, považuje za blbce nás. Jde o to nevyvraždit se.“

 

Martin Luther King: „Každý člověk může být úžasný, protože každý může něčím sloužit. Ke službě člověk nepotřebuje univerzitní titul, nemusí ani zvládat shodu podmětu s přísudkem. Jediné co potřebuje, je laskavé srdce.“

 

Rolland Romain: „Člověk je omylný, ale milovat někoho není omylem nikdy.“

 

 (zdroj – internetové stránky www.....)

 

Něco málo z kraje Vysočina

 

 Jihlava má svůj babybox
Jihlavská nemocnice se stala 28. místem v České republice a po pelhřimovské nemocnici také druhým místem Vysočiny s vlastním babyboxem. Babyboxy už v Česku zachránily za 4 roky fungování 23 dětských životů.

 

V ZOO Jihlava se narodila mláďata ježka

Hlavní hrdina populárního večerníčku pana Václava Chaloupka - ušatý ježek Aladin se stal v létě otcem. Rovnou čtyři mláďata porodila jeho partnerka v noctunariu africké vesnice Matongo v jihlavské zoo 14. srpna. Matka mláďat pochází z přírody, Aladin je jihlavským odchovancem. Domovem ježka ušatého (Hemiechinus auritus) je severní Afrika a západní, střední a východní Asie. Zde obývá stepi, polopouště i lidská sídliště. Aktivní je v noci a podle klimatických podmínek upadá do zimního či letního spánku.

Na Vysočině se objevil první automat na čerstvé mléko

Ve Ždírci nad Doubravou byl nainstalován netradiční automat. Automatická kráva, vzhledem podobná automatu na kávu se nachází v prodejně masa a uzenin na  náměstí 9.

Jeho cena se pohybuje okolo 120 tisíc korun.

Kapacita tohoto zařízení je 200 litrů mléka a cena za 1 litr činní 13,- Kč.

 

A nakonec......

Račínské pohádky

aneb čtení pro malé

 

Kouzelný Račín

 

   Malebná malinká vesnička na Vysočině, ukrytá mezi hlubokými převážně smrkovými lesy, v nadmořské výšce okolo 650 metrů. O níž se historie začala psát okolo roku 1654.

   Vesnička, kterou autíčka rychle projíždí, aniž by si všimnuly, že jí minuly, neboť protíná ji jedna hlavní silnice. Vesnička, kde je k vidění hodně pěkného a to se doufejme nezmění. Místo, kde najdete tři rybníčky, v nich lekníny, raky, rybičky a hřiště pro dospělé i dětičky, památné stromy a pomníčky.

   I cizinec tam má kde hlavu přes noc složiti, poslouží hotýlek a ne maličký, hospůdka k pobavení, pro zábavu, lze potěšit se s nejmenšími u hradu.

   Kde je jeden mocný starosta, plus mínus, jak léta pádí, žije tam okolo stovky velkých i malých lidí. Jak už to bývá jsou hodní i zlí, jsou prostě rozliční. Pokud je potřeba, táhnou za jeden provaz, pomáhají si. Společně dokáží udělat mnoho, starají se o nejen své blaho.

   Ze zvířátek jsou k vidění nejvíc pejskové, kteří hlídají, k užitku pak slepičky, králíčkové a kočičky. Najde se tam také kravička, husa a někdy kozička, ve vepříně krásně růžová prasátka. Za hranicemi stavení v lesích blízkých i vzdálených je možné spatřit divočáky, zajíce, veverky,  ježečky, ptáčky, srnečky a spoustu dalších lesních tvorů. Na zahrádkách zlobivé slimáky v záhonu, larvy motýlů v zelí.

   Neobyčejná příroda, zamilovat si ji - to není náhoda.

   Chybí snad pouze kaplička, když ukápne smutná slzička, místo, kde hledal by človíček požehnání.

   Avšak kouzlo Račína je opravdu silné, ručičky tu mají mnozí pilné. Vymýšlí tu všelijaké nápady, ze dřeva mnohdy záhady, obdivuhodná díla.

   Návštěvníci se rádi vracejí, jednou za rok po lávce balancují. To dochází totiž k soutěžení, kdo nejšikovněji s trakařem po prknech nad vodou poběží. A také, který král nad rybníkem vyhrál, ovládnul staré kolo, několikrát minul molo.

   Kouzelná tečka na mapě světa, kterou nedokáže popsat ani jedna věta. Bod mezi vesničkami Polnička a Vepřová, ten kdo jednou navštívil, příště těžko odolá.

 

O raku jménem Džordan

 

   To vám bylo tak........ žil, byl jednou jeden rak. Ten rak v hustých lesích okolo Račína pobýval, o své soše nejednou sníval a přepěkné sny o ní měl, že mu ji každý záviděl. To vědí přeci i maličcí, že závidět by se nemělo, ačkoliv by se někdy zachtělo.

   Řekl si tedy, „já přál bych si navěky v Račíně stát, musím pro to něco vykonat.“

   Za co se socha dostane? To v dávných dobách těžko se odhadne, období válek a chmuru, po zavření víček prožíváte noční můru. Napadlo tedy toho ráčka, když díval se k obloze na mráčka, jenž zobrazoval lidské tělo, že těm zraněným, chorým v nouzi by se pomoci mělo.

Začal tedy od samého počátku v hustém lese u močálků, kam zabloudili zmatení, vyvedl je bez prodlení, směrem dále od Dářka. Do nohou je štíp, z leknutí ku Račínu byli hned blíž.

   Tu jednou slyší zoufalé volání, pro raka nelehké terénem zdolání. Leží na kraji lesa zraněný, ten malý človíček krvácí, v bezvědomí, vítr burácí. Chladno, zima, mráz uhodily zas. Co dělat v takové vánici, nemá rak teplou světnici, nejdříve ovázat mu ránu, zahřát, snad bude lépe k ránu. Učinil tedy co se dalo, dítě poklidně spalo, listí a větvě mu peřinou, bylo tepleji každou vteřinou.

   Paprsky sluneční pronikají po rozednění mezi stromy, klouček se probouzí, slyší zvony, tu vidí vedle sebe odpočívat zvířátko, odvděčí se mu, to už za krátko. Nyní bere ho do dlaní, ke vsi zběsile uhání.

   To vám bylo tenkrát radosti, že synek se ve zdraví navrací, obětí se nebránil, kdo že mu život zachránil?

   Byla to pravda nebo sen, ten malý pomohl všem, za dobrý skutek patří mu odměna, budiž rybník Jordán tvým domovem proměna.

   A na počest těch činů jméno jednoho z hrdinů = Džordan bylo jméno račí, k jehož soše návštěvníci kráčí.

   Od té doby uplynulo pár desítek let, změnil se onen svět, záchrana lidských životů, ale vždy zůstane jedním z nejcennějších klenotů, před těmito zachránci smekáme a proto cylindr rakovi přidáme. Nechť je symbolem díků za pomoc každému kdo ji právě potřebuje.    

 

Petra Kubíčková B.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Názory čtenářů se nemusí shodovat s názorem lidí, kteří přispívají do tohoto občasníku, dále vydavatelů.

Za případné chybné informace se předem omlouváme, neboť nelze docílit toho, být neomylní.

Pokud má někdo zájem o gratulaci blízké osobě, či jinou propagaci např. firemní reklamu a další, rádi uveřejníme jeho příspěvek, je samozřejmé, že se k blahopřáním připojíme.

Srdečně děkujeme již za sponzoring a příspěvky od všech lidí dobré vůle, to nejen z Račína!