Jdi na obsah Jdi na menu
 


Historie část 7.

12. 12. 2010

Něco o Račíně část 7.

 

A škola bývalá podrobněji z historického hlediska?

   Půvabně starosvětsky, lyricky i dramaticky ji popsal pan řídící Pavlíček. Školu postavila místní školní rada ve Vepřové r. 1908. Tehdy byl Račín ještě osadou, mládež chodila do školy do Vepřové. V létě, pokud se do školy vůbec chodilo, bývalo račínské omladině veselo: V Liškově mlýně u Nového rybníka se koupala, chytala pstruhy, raky a zaskotačila si i ve mlýně. Hůře bývalo v zimě; zkřehlé děti se ohřívaly ve mlýně a rozmrazily šatstvo, které bývalo po urousání jako prkno ztuhlé. Na oběd zůstaly děti ve Vepřovské škole. Obědvaly známé račínské pekáče (placky údajně z mouky a brambor), které jim maminky daly sebou, pro které se jim Vepřovští smáli. Tento symbol pekáče byl později znázorněn, díky vepřovským na hlavní fasádě školní budovy.

   Zřídit v Račíně školu, aspoň zimní exposituru, pokusil se račínský radní Antonín Králíček, ale ve Vepřové nepochodil. Pak se věci chopili obecní radní p. Jos. Zástěra a Karel Havel a přivedli záležitost k úspěšnému konci. Vepřovské obecní vedení ve své většině zřízení školy v Račíně doposledka potíralo.

   Školu začal stavět pan stavitel Pecháček z Přibyslavi na podzim r. 1907, vysvěcena byla o Hromnicích 1908 panem farářem Winklerem z Velké Losenice.

   První učitel pan Josífek, později p. uč. M. Řeřucha, Bořilová, Bažant, Zvánovec, Nevole, Pilař, Hamet, Knob, Tlustá, Koutná, Knob, 1928-1931 Vojtěch Pavlíček. Ve světové válce pro nedostatek učitelů hrozilo škole zavření a proto místní občané zahájili školní stávku a stávkovali v r. 1917 celé léto. Až po intervenci p. K. Havla pan inspektor Zeman poslal učitelku sl. Bořilovou z Vepřové. Pan učitel Jindra v r. 1923 zde sehrál s dětmi divadlo.

   V r. 1924 K. Havel podal žádost za osamostatnění naší expositury, ale nepochodil. Následovala celá řada jednání. V dubnu 1931 zemská školní rada v Praze provedla odškolení obce Račín od Vepřové, povolila zřízení samostatné školy jednotřídní. Hlavní zásluhy patří p. F. Křesťanovi č.4 a správci lesnímu p. Hubertu Bratránkovi. Dobré dílo podporovali další členové obecního zastupitelstva, zvolení 1929: již zmíněný starosta K. Havel, náměstek A. Hromádka, radní F. Křesťan, T. Sýkora i členové F. Dvořák, J. Král, S. Mach, Václav Wasserbauer, F. Truhlář. Toto obecní zastupitelstvo vykonalo i další kus práce elektrizováním obce a dokončením majetkoprávní dohody mezi Vepřovou a Račínem.

   Významnou řídící fungující školy byla paní Vlasta Gotzingerová, která v r. 1954 založila s dětmi soubor „Vysočina“, který se vydal na trudnou pouť od jedné chyby ke druhé, aby nakonec přece jen našel správnou cestu. Ocenění tehdy Jihlavského kraje se dočkaly „Královničky“, „Horácké děti“, „Horácká pomlázka“, „Řehořské obyčeje“, „ Na trávníčku“, „Horácké vánoce“, „Brusinky“, „Otevírání studánek“. Secvičování mnohdy nebylo lehké, neboť větší děvčata se nemohla hnout z domu bez mladších sourozenců, tato typická situace byla použita ve „Studánkách“. Nebylo to snadné, ale vždy se našla pomocná ruka. Brněnští etnografové udělali co se dalo, žďárská knihovnice pomohla obléknout děti a ještě si vyhradila: „Já Vám kroje vyšiju, ale zadarmo. Pro račínské děti to udělám ráda, protože se vždycky na ně těším“.

..................pokračování v dalším vydání................

 

(zdroj - Písání vybrané ze vzpomínek, kronik a knih pamětních na obec Račín, vydané Obecním úřadem v Račíně, 25. června 2005, neoficiální Pamětní kniha u Kubíčků, která je veřejně k nahlédnutí)