Jdi na obsah Jdi na menu
 


Historie 1.část

23. 10. 2009

Něco o Račíně část 1.

Obrazek

   Obec ukrytá mezi hlubokými lesy, v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, v nadmořské výšce 650 m n.m.. Osada poměrně mladá, první písemné zmínky z roku 1654. O více jak 350 let dříve psal cisterciácký mnich Jindřich Řezbář v žďárském klášteře Croniku Domus Sarensis, Velké Dářko zdobilo tento kraj již téměř 180 let. Nejbližší vesnice jsou Polnička, Radostín, Velká Losenice, Vepřová. Horopisně s okolím náleží k vrchům Žďárským, je rozložena na JZ svahu Steinhublu, česky Kamenný vrch.

   Kde se Račín vzal? Co přimělo zakladatele usadit se v tak půvabném místě, ale pro tehdejší život pro hospodaření náročných podmínkách? Dostáváme se na tenký led dohadů

a konstrukcí. Indicie jsou poměrně silné. V roce 1648, tj. 6 let před zápisem v Berních rulách končila vestfálským mírem třicetiletá válka. Období pro celou Evropu, ale i pro zdejší kraj nejkrutějších strádání, nejistoty a snah o holé přežití. Panství Polná, kam původně zdejší oblast patřila, byla v roce 1625 komisí pro královskou komoru zkonfiskována jako majetek stavovské šlechty poražené na Bílé Hoře v bitvě. Jmenovitě se jednalo o zámek a město Polnou, Přibyslav, pustý hrad Ronov, městečko Borová, vsi Sázava, Velká Losenice i s jejich hamry a další. To však byl počátek, následovaný nekonečnými vpády, drancováním žoldnéřských vojsk všech válčících stran. Zhruba posledních deset let války v našich končinách operovala, krutě místní postihovala švédská vojska. Žďárský klášter, stejně jako mnoho okolních vsí byl vypálen a vydrancován, obyvatelstvo se ukrývalo v okolních lesích. Bída byla všeobecná, vyhladovělá vojska plenila na co přišla, osévala se tedy lesní poolíčka

a mýtiny, často na místech, kde se pálívalo v milířích dřevěné uhlí pro místní hamry.

   A právě jedním z takových míst mohl být dnešní Račín.............................pokračování příště.

 

(zdroj - Písání vybrané ze vzpomínek, kronik a knih pamětních na obec Račín, vydané Obecním úřadem v Račíně, 25. června 2005, případně další možnost nahlédnutí do neoficiální pamětní knihy u Kubíčků)